Studie je zaměřena na formování a realizaci moderní komunální sociální politiky v oblasti uzavřené - institucionální péče v období mezi dvěma válkami v hlavním městě Praze. Na příkladu vzniku ideje a realizace projektu ústředního zaopatřovacího ústavu - Masarykovy domovy je přiblížena koncepce řešení sociální péče v meziválečné Praze ve srovnání se situací ve Vídni a Varšavě.
Obě tato města a jejich politické reprezentace se ocitaly v přístupu k řešení této otázky na opačných pólech. Zatímco vídeňská politická reprezentace vnímala už od počátku 20. století institucionální péči jako z áklad řešení sociálních problémů ve městě, varšavská komunální správa opírala nově budovaný poválečný sociální systém o péči otevřenou.
Srovnány jsou nejen koncepce komunální sociální politiky všech tří měst v kontextu celostátních sociálních opatření a konkrétní výsledky jejich realizace v oblasti sociální, zdravotní a ekonomické, ale i politické osobnosti s nimi spojené a jejich aktivity v této sféře. Tematizována je také otázka transferu vzorů řešení sociální institucionální i uzavřené péče v jednotlivých městech.