Abstrakt
Komplikace spojené s cévním přístupem jsou nejčastější příčinou morbidity u pacientů s terminálním selháním ledvin. U chirurgicky založených dialyzačních zkratů je nejčastějším problémem stenóza cévy, která se může vyskytnout na jakékoli úrovni zkratu a je příčinou jeho dysfunkce.
Neřešené stenózy především v oblasti přítoku obvykle vedou k trombóze a uzávěru zkratu. Endovaskulární intervenční metody umožňují miniinvazivním přístupem stenózy řešit, obnovit tak funkci zkratu a prodloužit jeho životnost.
Endovaskulárně lze řešit i trombotický uzávěr zkratu. To je ale výkon časově i cenově náročnější, proto je lépe trombóze zkratu předcházet.
Mezi spíše výjimečné intervence na dialyzačních zkratech patří embolizace, tedy uzavření cévy. Uplatní se při řešení steal syndromu, při remodelaci odvodné části zkratu z důvodu nadpočetných větví odvodné žíly a při nutnosti zkrat zrušit.
Péče o dialyzační zkraty je problematika velmi komplexní a mezioborová. Spolu s dalšími odbornostmi se i intervenční radiolog podílí na zachování funkčnosti zkratu a případném řešení komplikací.
Pomáhá tak oddálit chirurgické přešívání zkratu, které by jinak postupně vedlo k vyčerpání možných lokalizací zkratu a nutnosti zavést permanentní dialyzační katétr.