Abstrakt
Komplikace spojené s cévním přístupem jsou nejčastější příčinou morbidity u pacientů s terminálním selháním ledvin. U chirurgicky založených dialyzačních zkratů je nejčastějším problémem stenóza cévy, která se může vyskytnout na jakékoli úrovni zkratu a je příčinou jeho dysfunkce.
Neřešené stenózy především v oblasti přítoku obvykle vedou k trombóze a uzávěru zkratu. Endovaskulární intervenční metody umožňují miniinvazivním přístupem stenózy řešit, obnovit tak funkci zkratu a prodloužit jeho životnost.
Endovaskulárně lze řešit i trombotický uzávěr zkratu. To je ale výkon časově i cenově náročnější, proto je lépe trombóze zkratu předcházet.
Mezi spíše výjimečné intervence na dialyzačních zkratech patř í embolizace, tedy uzavření cévy. Uplatní se při řešení steal syndromu, při remodelaci odvodné části zkratu z důvodu nadpočetných větví odvodné žíly a při nutnosti zkrat zrušit.
Péče o dialyzační zkraty je problematika velmi komplexní a mezioborová. Spolu s dalšími odbornostmi se i intervenční radiolog podílí na zachování funkčnosti zkratu a případném řešení komplikací.
Pomáhá tak oddálit chirurgické přešívání zkratu, které by jinak postupně vedlo k vyčerpání možných lokalizací zkratu a nutnosti zavést permanentní dialyzační katétr.