Politika ulice. Studentské manifestace v šedesátých letech v Praze a rozpad vysokoškolských struktur ČSM
Abstrakt
Na konci října roku 1967 byla násilně potlačena spontánní studentská demonstrace, která upozorňovala na špatné materiální podmínky na Strahovských kolejích. Tento text se ptá, proč na první pohled banální událost - výpadek elektrického proudu na studentských kolejích - vedla ve svém důsledku k rozpadu vysokoškolské organizace při ČSM.
Stať sleduje gramatiku sociálního konfliktu pohledem utváření sociálního hnutí a tzv. politiky ulice. V 60. letech se zvyšovala role vzdělané inteligence při správě státu a hospodářství.
V rámci nově nastoleného kurzu tzv. politiky důvěry byli studenti přesvědčováni, že se mají více podílet na řešení vysokoškolských i společenských problémů, a že se mají podílet na zlepšování materiálních podmínek. Mezi studenstvem také pomalu rostlo hnutí, které široce sdílenou studentskou kritiku špatných materiálních podmínek dávalo do souvislosti s nefunkčními vysokoškolskými strukturami a nápravu neutěšeného stavu viděli ve vzniku nezávislé studentské samosprávě na ČSM a KSČ.
V průběhu šedesátých let se také skrze dvě opakované studentské kolektivity (prvomájové střety mezi "výtržníky" a VB na petřínských sadech v letech 1962-1967 a oficiální majálesové průvody) studenti naučili, že aby při podobných pochodech nenásledovala represe, musí se vyvarovat jakéhokoliv výtržnictví a nesmí přímo kritizovat Stranu či Sovětský svaz. Přestože rezidenti dlouhodobě upozorňovali na mizerný materiální stav Strahovských kolejí, nikdo jejich hlas nevyslyšel.
Po opětovném výpadku proudu se v říjnu 1967 vydali na protestní pochod. Přestože se nedopouštěli žádného výtržnictví a skandovaná hesla tématizovala pouze špatné podmínky na kolejích, byli VB násilně rozehnáni.
Policejní zásah tak naboural nepsanou dohodu mezi studenty, VB a vedením ČSM. Po dvouměsíčním vyšetřování strahovské demonstrace nebyl potrestán nikdo ze studentstva ani z VB, ale zároveň nebyly vyslyšeny požadavky studentů, kteří volali po uznání legitimity protestovat, zákazu používání slzného plynu, nedotknutelnost akademické půdy ad.
Za viníka špatného výsledku vyšetřování studenti označili vedení ČSM, které mělo jednání komplikovat. Široce zmobilizované studentstvo tak přejalo vizi nápravy zneuznání studentstva ve vizi vzniku nezávislých studentských samospráv a hromadně začalo vystupovat ze struktur ČSM. V lednu 1968 se tak rozpadla vysokoškolská organizace při ČSM a začala vznikat nová studentská samospráva nezávislá na KSČ i ČSM.