Wang, Y., Zhao, F., Rijntjes, E., Wu, L., Wu, Q., Sui, J., Liu, Y., Zhang, M., He, M., Chen, P., Hu, S., Hou, P., Schomburg, L., Shi, B.: Vliv příjmu selenu na riziko a rozvoj hypertyreózy
Abstrakt
a selen patří mezi faktory s potenciálním vlivem na riziko vzniku Gravesovy choroby (GD) u geneticky predisponovaných jedinců. Selenoproteiny katalyzují redoxní reakce (např. glutathion peroxidáza, thioredoxin reduktáza) a dejodaci jodotyroninů (dejodázy). Štítná žláza obsahuje velké množství selenu a různé formy selenoproteinů, potenciálně ovlivňujících syntézu tyreoidálních hormonů, ochranu před reaktivními formami kyslíku a kontrolu intracelulárních redoxních reakcí.
Nízký příjem selenu byl ve studiích spojený se strumou, rozvojem tyreoidálních uzlů a hypotyreózou. Některé starší studie ukázaly, že suplementace selenu zlepšovala kvalitu života, měla vliv na echotexturu štítné žlázy a zlepšovala laboratorní parametry, nicméně výsledky studií jsou kontroverzní a konsenzu zatím nebylo dosaženo.
Dánská průřezová studie ukázala, že pacienti s GD mají nižší sérové koncentrace selenu než kontroly, a v jiné studii měli pacienti s GD v remisi vyšší sérové koncentrace selenu než pacienti s relapsy. Pacienti s Gravesovou orbitopatií (GO) měli nižší sérový selen oproti těm s GD bez GO.
Suplementace selenem zlepšovala kvalitu života a příznaky u pacientů s lehkou aktivní GO, kteří nebyli léčeni kortikosteroidy. Nicméně dvě nedávné randomizované studie (Kahaly et al. 2017, Leo et al. 2017) neprokázaly v krátkodobém horizontu žádné pozitivní efekty suplementace selenem u pacientů s GD.
Cílem této práce bylo zjistit v rozsáhlé populační studii incidenci hypertyreózy ve vztahu k zásobení selenem a v intervenční experimentální studii vliv různého obsahu selenu v dietě na rozvoj GD na myším GD modelu.