Abstrakt
Z praktického úhlu pohledu bývá někdy velmi obtížné zajistit, aby správce daně skutečně rozhodoval v duchu základních principů a zásad, z nichž některé mají rozměr ústavní. Zejména přitom jde o zajištění zachování principu zákonnosti (" není daně bez zákona").
V řadě konkrétních případů se obtížně zbavuje dojmu, že správce daně rozhoduje podle svého pocitu, přesvědčení, politické či filozofické orientace a zákon či skutkový stav jsou mu pouze následnou berličkou, nikoliv však fakticky vodítkem při rozhodování. Míra zákonnosti rozhodování i v oblasti daní bezpochyby souvisí s mírou přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Článek se zabývá právě tím, jak v praxi zajistit vyšší míru přezkoumatelnosti rozhodování správce daně, zejména pak z pohledu oprávněných zájmů daňových subjektů.