Abstrakt
Článek pojednává o dosavadních poznatcích a specifických nálezech v oblasti kognitivního fungování u depresivní poruchy. Ačkoli desítky let výzkumu depresivní poruchy ukazují na kognitivní oslabení spojené s touto poruchou, řada metaanalýz naznačuje, že kognitivní deficit není přítomen u všech jedinců trpících depresí.
Vedle klasických neuropsychologických studií existuje také řada výzkumů, které poukazují naopak na zlepšení některých funkcí při prožívání negativního afektu a dokonce i v průběhu depresivní poruchy. Příspěvek se věnuje těmto inkonzistencím a dále se zabývá metodologií výzkumu deprese, která rovněž vykazuje nejednotnost.
V neposlední řadě je věnována pozornost celkové roli kognice v rozvoji depresivní poruchy s řešením otázky, jakým způsobem může použitá metodologie výzkumu pomoci rozklíčovat roli kognitivních aspektů u deprese. Na závěr jsou pak navržena opatření, která by v budoucím výzkumu mohla vnést světlo do řešení této problematiky.