Studie se zabývá procesy se sebevrahy souzenými vrchnostenskými soudy z předosvícenské - předjosefínské éry (1675-1780) na jihočeských dominiích Eggenbergů/Schwarzenbergů a Černínů. Snaží se zejména vysvětlit tendence k pozvolnému oslabování represe v průběhu studovaného období a přiblížit strategie této formy "dekriminalizace" - především rozšiřování osvobozující/"viny zbavující" kategorie "melancholie/šílenství".
Studie se snaží také analyzovat postoje různých společenských skupin, jejichž zástupci se procesu a vyšetřování účastní (městští úředníci, vrchnost, apelační soud v Praze; lokální duchovní, (arci)biskupská konzistoř, ale i sousedská svědectví), a poukázat i na "vertikální" charakter postupné dekriminalizace (nejsmířlivější postoj zaujímají vrchnosti, nejodmítavější pak zpravidla lidé ze sousedství).