Vzhledem k poklesu srážkových úhrnů v ČR, a to zejména ve vegetačním období, zaznamenáváme rovněž potřebu navýšení závlahy zemědělských plodin. Nedostačující zásoby vody pro tuto závlahu by v některých zemědělských sektorech mohly být potenciálně řešeny s využitím vyčištěných odpadních vod, nicméně doposud existuje řada otázek ohledně rizik a přínosů využití těchto vod při závlahách.
Pro tento účel byla v obci Hostětín ve Zlínském kraji vybudována pokusná závlahová plocha, která byla osázena vrbou košíkářskou. K sazenicím byla přivedena kapková závlaha napojená na automatický dávkovací systém, který k vrbám přiváděl vodu ze dvou zdrojů - odpadní vodu z obecní kořenové čistírny a čistou vodu z vrtu.
V průběhu dvou vegetačních období 2018 a 2019 byla patrná výrazně vyšší produkce biomasy v sekci závlahy odpadní vodou, která byla 6,6, resp. 31,26 t/ha, zatímco u plochy zavlažované čistou vodou to bylo pouze 1,0, resp. 1,77 t/ha. Kvalita biomasy byla hodnocena pomocí spalného tepla a výhřevnosti.
V druhé sezóně 2019 je u vzorků biomasy zavlažované odpadní vodou patrná nižší hodnota spalného tepla i výhřevnosti, a to 18,5, resp. 17,2 MJ/kg sušiny ve srovnání s 19,2, resp. 17,9 MJ/kg sušiny u plodin zavlažovaných vodou z vrtu. Celkově vyšší výnosnost biomasy na plochu plantáže nicméně výrazně zvyšuje energetickou výtěžnost rychle rostoucích dřevin.
Tato studie tedy potvrdila hypotézy, že odpadní voda může být opětovně využita v zemědělské produkci a to tam, kde nehrozí přímé ohrožení zdraví lidí.