Abstrakt
Článek přináší v úvodu přehled vývoje Červených seznamů v Evropě i u nás, vztah k Červeným knihám a příslušné legislativě. Detailněji je analyzována ichtyofauna České republiky, vývoj jejího Červeného seznamu a problematika hodnocení míry ohrožení jednotlivých druhů.
Jsou hodnoceny možnosti praktického využití Červeného seznamu naší ichtyofauny i s ohledem na záchranné programy a programy péče. V průběhu dvaceti let (1995-2015), kdy byla aplikována do značné míry shodná kritéria míry ohrožení jednotlivých druhů naší ichtyofauny, došlo výrazným způsobem ke zvýšení počtu druhů, které jsou hodnoceny jako kriticky ohrožené.
To potvrzuje potřebu provádět posouzení výskytu a stavu populací jednotlivých druhů optimálně v pětiletých intervalech. Základním předpokladem pro objektivní vyhodnocení je dostatek datových podkladů z monitoringů, což však, jak lze usuzovat z aktuálních výzkumných aktivit v posledních několika letech zaměřených na stav populací jednotlivých druhů ryb v přírodě, může být problém.
Rovněž existuje zjevný problém v operativní návaznosti změn uváděných v červeném seznamu ichtyofauny ČR (včetně taxonomických změn u některých druhů) na příslušnou legislativu, jejíž přijímání vyžaduje dle stávající praxe mnohem delší čas, čímž legislativa oproti novým odborným poznatkům zastarává. Prozatím je tedy Červený seznam ichtyofauny ČR pouze odborný dokument, kde jsou jednotlivé taxony aktuálně periodicky vyhodnocovány podle míry ohrožení a zařazovány do příslušných kategorií.
S ohledem na realitu nelze předpokládat, že by naše červené seznamy získaly dostatečnou legislativní sílu. Lze je však používat při vyhodnocování složení druhových společenstev, jako podklad pro návrhy rozmanitých ochranářských opatření či pro hodnocení vlivu realizace různých projektů na životních prostředí.
Lze je rovněž používat v komunikaci s veřejností při prezentaci potřeby chránit biologickou rozmanitost.