Abstrakt
Filosofie se tradičně vymezuje proti rétorice. Tradiční rozdíl mezi filosofií a rétorikou se zakládá na rozlišení mezi pravdivou a přesvědčivou řečí.
Dějiny filosofie nabízejí řadu příkladů, jak vztah mezi pravdou a přesvědčivostí pojmout. Tradičně se ovšem tento vztah pojímal tak, aby na jeho základě bylo možné filosofii vymezit proti rétorice.
Toto pojetí nacházíme také v textech Immanuela Kanta. Kantův projekt kritické filosofie lze z tohoto hlediska interpretovat jako pokus o purifikaci filosofie a její oddělení od rétoriky.
Když ale Kant vymezuje filosofii vůči rétorice, upadá do zjevného rozporu. Kritická filosofie totiž napomáhá uskutečnit ideje osvícenství.
Pomáhá šířit světlo rozumu. Šíření všeobecné osvěty vyžaduje však účinné propojení filosofie s rétorikou, pravdy s přesvědčivostí. Protože je kritická filosofie orgánem osvícenství, získává tím svoji rétorickou dimenzi.
Rétorickou dimenzi Kantovy kritické filosofie lze ilustrovat na jeho pojetí podstaty a funkce filosofického spisu.