Abstrakt
V této práci prezentujeme analýzu hypotetických preferencí žánru specifických pro žánry u spontánních příběhů v korpusu 286 přepsaných záznamů mladších školních dětí (ve věku 6-11). Vycházíme z Nicolopoulouvé pojetí vyprávění jako symbolické aktivity s tendencemi danými pohlavím: dívky dávají přednost "rodinnému" žánru a chlapci preferují "hrdinně agonistický".
Operacionalizovali jsme žánrovou klasifikaci podle Nikolopoulou do 10 tematických vyprávěcích rysů a zaznamenali jsme jejich příslušnou přítomnost nebo nepřítomnost v každém vyprávění. Kombinace statistických metod na náš vzorek odhalila, že narativní preference spojené s pohlavím jsou tak slabé, že nemají žádné důsledky, např. pro školní praxi.
Nejvýznamnější výsledek ve skutečnosti dokonce odporuje apriornímu předpokladu pohlavních narativních preferencí: bez ohledu na věk a pohlaví, děti projevují silnou preferenci "vzájemné pomoci a spolupráce".