Uvádíme několik příkladů dokládajících možnosti využití dat z Pražského závislostního korpusu pro lingvistický výzkum, kde je možné na týchž textech sledovat vztah mezi povrchovou syntaktickou strukturou, hloubkovou syntaktickou strukturou včetně aktuálního členění i celkovou strukturou textu. Mohli jsme tak dojít k následujícím závěrům:(1) Nelze obecně tvrdit, že při charakteristice dichotomie základ - jádro (ať již v jakékoliv terminologii) je možné vycházet z rozdílu mezi starou (danou) a novou informací. (2) Vedle globálního členění věty na základ a jádro je pro popis informační struktury věty vhodné pracovat s členěním lokálním, uplatněným na všech úrovních větné struktury. (3) Pro návaznost vět v textu z hlediska jejich členění na základ a jádro se ukazuje, že je typičtější (pro češtinu, na rozdíl od angličtiny) návaznost základu dané věty na ohnisko věty předcházející (tzv. posloupnost lineární).