Sociální reprezentace vyhoření z pohledu vyučujících:"vyhoření" mezi zkušeností a analytickou kategorií
Abstrakt
Syndrom vyhoření jakožto rizikový faktor pro učitele je zavedený pojem jak ve vědě, tak ve veřejném diskurzu. Co ale pojem vyhoření znamená? Jaký je vztah mezi pojetím vědy a pojetím samotných učitelů? Aby bylo možné na uvedenou otáz- ku odpovědět, je nutné zabývat se obojím - pohledem vědy i pohledem samotných aktérů.
Tato studie se snaží odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem se liší vyhoření jakožto sociální reprezentace (pohled vyučujících) a vyhoření jakožto analytická kategorie (akademický diskurz). V úvodní části textu se zabýváme zejména proble- matikou sociálních reprezentací, následuje popis metod a výsledková č ást.
Srovnání vědecké a aktérské perspektivy je uvedeno v diskuzi. Zdrojem dat prezentovaného výzkumného šetření jsou výsledky dotazníku vyhoření (N = 2394), polostrukturované rozhovory s vyučujícími zaměřené na problematiku vyhoření (N = 46) a položky nejužívanějších škál měřících vyhoření.
Výsledky naznačují, že zatímco sociální reprezentace vyučujících se zkušeností s vy- hořením má velmi blízko k vědeckému pojetí vyhoření, reprezentace vyučujících bez této zkušenosti je tomuto pojetí vzdálenější. Tito vyučující totiž akcentují zejména vnější rovinu vyhoření (z určitého pohledu se tedy zaměřují spíše na důsledky), a to proto, že vnitřní rovina (příčiny vyhoření, tedy vyčerpání) jim zůstává skryta. Článek se zaměřuje rovněž na důsledky, které toto "míjení" může mít v rovině školní reality.