Abstrakt
Klasický Hodgkinův lymfom (HL) je agresivní lymfoproliferace s typickým histologickým obrazem, kdy lymfatické tkáni jsou přítomny nádorové elementy B řady, tzv. Hodgkinovy, resp.
Reedové-Sternberovy (RS) buňky, na reaktivním pozadí tvořeném směsí buněk. Onemocnění má dva vrcholy výskytu , a to v 30. a 60. roce života s mediánem věku 43 let v době diagnózy.
U mladších pacientů se lymfom řadí k onemocnění, které lze díky pokroku v terapii v 65 - 90% případů v závislosti na klinickém stádiu vyléčit. Naproti tomu prognóza starčích nemocných je významně horší, což je způsobeno odlišným biologickým chováním lymfomu ve stáří, kdy se při diagnóze častěji prokáže pokročilé stádium. optimální léčba starších pacientů s HL není dosud definována pro častou přítomnost komorbidit nemocných a špatnou tolerancí chemoterapie nebo radioterapie.
Cílená léčba (brentuximab vedotin) a imunoterapie (inhibitory tzv. kontrolních bodů imunity - immune checkpoint inhibitors) prokázaly významnou účinnost v monoterapii i v kombinaci s chemoterapií také u starších nemocných jak v relapsu, tak v indukční terapii. Komplexní vstupní posouzení nemocného, které dokáže lépe rozpoznat pacienty s vyšším rizikem léčebné toxicity, společně se začleněním nových léčebných přístupů, mohou vést k účinnějším a lépe tolerovaným léčebným postupům u starších pacientů s HL.