Vzrůstající počet sebevražd představuje závažný společenský problém na celém světě, českou republiku nevyjímaje. Tento problém se týká celé šíře věkového spektra obyvatelstva, bohužel tedy i dětí a dospívajících, kteří jsou, spolu se seniory, citlivější vůči vnějším vlivům okolí.
Jedná se o problematiku, jež stojí v pozadí povědomí jak odborné, tak laické veřejnosti, a přitom s týká nejzranitelnějších jedinců - dětí a dospívajících, kterým by v mnoha případech vhodnou intervencí šlo pomoci při řešení zdánlivě neřešitelných problémů, a zabránit tak tragickou, dnes naštěstí zřídkavou součástí soudnělékařské praxe.