Úvod: Epicondylitis humeri je závažným posudkovým problémem, kde uznanou příčinou vzniku nemoci musí být pracovní podmínky. Diagnóza je stanovena na základě subjektivních údajů pacienta, ortopedických vyšetření a zobrazovacích metod.
Kvantitativní třífázová scintigrafie loktů umožňuje objektivizovat diagnostiku metabolických změn v kostní tkáni na subcelulární úrovni. Soubor a metodika: 47 jedinců průměrného věku 55 let (26 žen (31-60 let), 21 mužů (26-64 let)) s bolestmi loktů.
Třífázová scintigrafie cílená na oblast loktů byla provedena vsedě s horními končetinami na kolimátoru v supinační paralelní poloze s označením oblastí epikondylů humeru obou končetin. 10 MBq/kg 99mTc-HDP bylo aplikováno do povrchových žil dorsa pedis. Hodnocení bylo provedeno vizuálně z hlediska symetrie krevního zásobení, u 2. a 3. fáze i kvantitativně s výpočtem indexů (podíl počtu impulsů/pixel z oblastí zájmu radiálního, ulnárního epikondylu obou horních končetin k průměrné hodnotě impulsů/pixel pravého a levého předloktí (referenční oblast) a souhrnným indexem (součin indexů 2. a 3. fáze), označeného jako index lokální metabolické aktivity (ILMA).
Hodnocení dvěma hodnotiteli se uskutečnilo nezávisle. Výsledky: Průměrné hodnoty ILMA u 19 jedinců se scintigrafickým nálezem negativním činil Dxrad 1,7 +- 0,4; Dxuln 1,8 +- 0,5; Sinrad 1,4 +- 0,3; Sinuln 1,9 +- 0,4; u 28 jedinců s nálezem pozitivním Dxrad 4,5 +- 1,6; Dxuln 4,0 +- 1,1; Sinrad 4,4 +- 1,1; Sinuln 4,4 +- 1,5.
Dosud u 3 pacientů byla uznána NzP s hodnotami ILMA: 1. Sinrad 5,1; 2.
Sinrad 3,9; 3. Dxrad 4,7.
V rámci intraindividuálního šetření rozdíl hodnot indexů u opakovaného vyšetření činil 0-0,9; interpersonální variabilita byla v rozmezí 0-1,2. Závěr: Metoda kvantitativní třífázové scintigrafie loktů umo žňuje objektivizovat metabolické změny v oblasti epikondylů při posuzování nemoci z povolání.