Abstract
Statinová intolerance, jež se manifestuje nejčastěji svalovými obtížemi (myalgie, svalová slabost), může představovat značnou komplikaci v léčbě hypercholesterolemie v primární i sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Údaje o prevalenci statinové intolerance se pohybují ve velmi širokém rozmezí, nicméně předpokládá se, že skutečná kompletní statinová intolerance je vzácná. Většina pacientů má pouze parciální statinovou intoleranci, charakterizovanou intolerancí statinu v dávce, která je potřeba k dosažení cílové hodnoty cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě (LDL-cholesterolu).
Jistou nadějí pro pacienty se statinovou intolerancí se staly inhibitory proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9), nicméně úhradové podmínky těchto léčiv jsou primárně vázány na míru kardiovaskulárního rizika a statinová intolerance, jež znemožňuje léčbu pacienta, je až druhým zvažovaným faktorem. Inhibitory PCSK9 jsou novou, subkutánně podávanou, vysoce účinnou a dobře tolerovanou hypolipidemickou léčbou, v současné době máme k dispozici dvě účinné látky - evolocumab a alirocumab.
Hypolipidemický účinek obou léků je velmi podobný, v klinických studiích dosahuje redukce LDL-cholesterolu 50-60 %, a to jak ve studiích, kde byly inhibitory PCSK9 přidávány k vysokým dávkám statinů (studie FOURIER, ODYSSEY OUTCOMES), tak ve studiích, kam byli zařazeni pacienti se statinovou intolerancí (GAUSS-2,3, ODYSSEY ALTERNATIVE), kteří statiny neužívali vůbec nebo jen v minimálních dávkách. Následující sdělení popisuje případ dvou vysoce rizikových pacientů v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění, s parciální statinovou intolerancí, u nichž nasazení inhibitorů PCSK9 vedlo k výraznému poklesu, resp. dosažení cílových hodnot LDL cholesterolu, a tím k ovlivnění kardiovaskulárního rizika.