Abstrakt
Tento text si však klade za cíl představit pozici sportovních trenérů z ryze pragmatického pohledu právního rámce jejich fungování pro jednotlivé sportovní organizace v kontextu smluvního rámce této činnosti a specifik sportovního prostředí v České republice. Trenérská činnost se v dnešní době realizuje v celé řadě forem.
Trenéři působí u klubů či reprezentačních výběrů věnujících se kolektivním sportům i sportům individuálním. Tréninková činnost se uskutečňuje v případě sportovců, kteří se účastní soutěží organizovaných zastřešující organizací , i v případě sportovců, kteří mají ryze osobní výkonnostní ambice mimo účast na sportovních utkáních či soutěžích.
Podporují sportovce na ryze amatérské úrovni, kdy vykonávají svou činnost na dobrovolnické a mnohdy smluvně blíže neregulované bázi. Jsou však i trenéři, kteří za svou činnost od klubu získávají dílčí odměnu, avšak hlavním zdrojem jejich příjmu je činnost zcela jiná.
Na nejvyšší úrovni se pak můžeme setkat s osobami, které výkon "trenérského řemesla" mají jako hlavní zdroj svých příjmů a jedná se tak v jejich podání o profesionální výkon trenérství. Všechny tyto modality je možné uchopit po stránce obecného právního rámce pro jejich uskutečňování, stejně jako z pohledu případné interní regulatoriky sportovních odvětví, která nezřídka mají vlastní doplňující předpisy pro podmínky výkonu trenérské činnosti v příslušném sportu.