Abstrakt
Východiska: V posledních letech uplatňuje ČR efektivní strategie kontroly tabáku. Většina intervencí a zájmu je cílena na majoritní, obecnou populaci, zatímco velmi malá pozornost je věnována vězeňské subpopulaci, a to i přes fakt, že prevalence kouření mezi vězeňskou subpopulací je až 3krát vyšší než v obecné populaci.
Cíl: Zmapování prevalence kouření mezi vězněnými osobami mužského pohlaví a určení stupně závislosti na nikotinu. Metody: Soubor tvořili vězni-muži v jedné věznici ČR (n=1214).
Zdrojem dat byl vězeňský informační systém SARPO za r. 2017, ze kterého byly zjištěny základní informace o výskytu kouření. U namátkově vybrané skupiny kuřáků (n=48) byla zjišťována míra závislosti na nikotinu prostřednictvím sebehodnoticího dotazníku Škála závislosti na cigaretách (CDS - Cigarette Dependence Scale).
Výsledky: V souboru vězněných osob bylo 1038 (85,5 %) každodenních kuřáků a 176 (14,5 %) nekuřáků. V dotazníkovém šetření, provedeném na namátkově vybraném vzorku odsouzených (n=50), byl zjištěn nejvyšší počet jedinců se střední závislostí na nikotinu, a to 33 (68,8 %).
Závěr: V porovnání s údaji z obecné populace je v české vězeňské subpopulaci prevalence kuřáků přibližně 3krát vyšší. Ačkoliv je prevalence kouření mezi vězni vysoká, v ČR je odsouzeným jen velmi poskrovnu nabízena odborná pomoc při odvykání kouření, která by zohledňovala specifické podmínky uvěznění - zejm. zvýšené stresové vypětí a všudypřítomnou nudu.