Studie pojednává o Palackého pojetí dějin a dějin českého národa v kontextu jeho estetiky. Upozorňu-je, že Palackého koncepce, která se utvářela na po-čátku 19. v diskusi s osvícenstvím a romantismem, neměla pouze teoretický význam, ale také význam kulturní, mravní a politický.
Palacký vytvořil humanis-tické a demokratické pojetí politiky založené na myš-lence vzájemného respektu a koncensu a ideji rovno-váhy dosažitelné v ideji "božnosti", teologicko este-tické představě zakládající harmonické a teleologicky koncipované vyústění českých i světových dějin v univerzální harmonii a souladu Na zásadní význam Palackého koncepce upozornil ve své filosofii T. G.
Masaryk, který Palackého ideje uplatnil v své kon-cepci reálné politiky, výchovy a vzdělání.