Referát se se zabýval opozicí tradičnosti a modernosti ve slovesnosti tzv. "slovenských Romů". Autor sledoval texty odkazující k dávné minulosti Romů (mytické prózy Margity Reiznerové, mnohé pohádky Eleny Lackové) jako moderní autorsky individuální díla konstruující kolektivní romskou identitu netradičně.
Podobně interpretoval i vybraná díla s tématem relativně nedávného života Romů na osadách (poezii Vláda Oláha, prózy Eriky Olahové) jako literaturu čistě autorskou. Naopak upozornil na plně folklorní romské slovesné útvary používající velmi moderní motiviku.
Na základě uvedeného kontrastu varoval před dominancí motivické analýzy při klasifikaci děl.