Referát se se zabýval opozicí tradičnosti a modernosti ve slovesnosti tzv. "slovenských Romů". Autor sledoval texty odkazující k dávné minulosti Romů (mytické prózy Margity Reiznerové, mnohé pohádky Eleny Lackové) jako moderní autorsky individuální díla konstruující kolektivní romskou identitu netradičně.
Podobně interpretoval i vybraná díla s tématem relativně nedávného života Romů na osadách (poezii Vláda Oláha, prózy Eriky Olahové) jako literaturu čistě autorskou. Naopak upozornil na plně folklorní romské slovesn é útvary používající velmi moderní motiviku.
Na základě uvedeného kontrastu varoval před dominancí motivické analýzy při klasifikaci děl.