Abstrakt
V současné době máme v české justici a médiích možnost sledovat stále více kauz závažné úmyslné, nezřídka dlouhodobě páchané a mnohdy i organizované trestné činnosti mimo jiné například z oblasti nakládání s veřejnými prostředky, evropských fondů či dotací. Často se přitom týkají nesmírně vysokých částek, které přinášejí pachatelům rozsáhlé zisky představující na druhou stranu újmu společnosti a státu. Zvlášť v takových případech je zájem občanů na spravedlivém odstranění nepříznivých dopadů daného trestného činu a nápravě vzniklé škody o to znatelnější.
Tuto restorativní funkci trestu v českém právním pořádku naplňuje i trest propadnutí majetku, který do majetkového práva pachatele zasahuje nejznatelněji. Zároveň se v něm odráží i požadavek preventivního působení na pachatele. Účelem tohoto příspěvku je nastínit problematiku stávající právní úpravy institutu trestu propadnutí jak v České republice, tak ve srovnání se zahraničím, jeho vývoj, jakož i zamyslet se nad využitím a efektivitou tohoto trestu v současnosti.