Text se zabývá dlouholetým vztahem Jiřího Koláře k dílu Charlese Baudelaira, počínaje sérií lettristických koláží (1965), přes monumentální cyklus Hommage a Baudelaire (1972-1973) až k souboru Triumf Baudelairův (1985 - 1987). Tento poslední cyklus, jenž vznikl v pařížské emigraci umělce, vede k tázání, v čem Kolář spatřoval tento "triumf", realizovaný formou proláží ikonických malířských aktů do Vítězného oblouku na Place de l'Étoile.