Abstrakt
Článek analyzuje a kriticky hodnotí argumentaci knihy L. P.
Baláže a M. Lajchy, Tragédie celibátu - mrtvá manželka (Kľak, 2018).
Upozorňuje na rétorickou a apologetickou povahu knihy a odkrývá její klerikální implikace. Prezentuje odlišné pohledy na to jak pojednávat o daném problému.
Poznamenává, že odmítání manželství a upřednostňování sexuální askeze nebyl jen vliv platónské a stoické filozofie, ale také originální přínos a rys samotného raného křesťanství. Zdůrazňuje, že koncept touhy po kněžství, který dle autorů zakládá nárok ženatého muže na svátost kněžství, má klerikální pozadí.
Z ávěrem zpochybňuje způsob, jakým se autoři pokoušejí učnit ze zdobrovolnění celibátu součást konzervativní agendy odkazem na velmi rigidní pojetí katolické manželské morálky a obvyklé genderové stereotypy.