Abstrakt
Článek analyzuje a kriticky hodnotí argumentaci knihy L. P.
Baláže a M. Lajchy, Tragédie celibátu - mrtvá manželka (Kľak, 2018).
Upozorňuje na rétorickou a apologetickou povahu knihy a odkrývá její klerikální implikace. Prezentuje odlišné pohledy na to jak pojednávat o daném problému.
Poznamenává, že odmítání manželství a upřednostňování sexuální askeze nebyl jen vliv platónské a stoické filozofie, ale také originální přínos a rys samotného raného křesťanství. Zdůrazňuje, že koncept touhy po kněžství, který dle autorů zakládá nárok ženatého muže na svátost kněžství, má klerikální pozadí.
Závěrem zpochybňuje způsob, jakým se autoři pokoušejí učnit ze zdobrovolnění celibátu součást konzervativní agendy odkazem na velmi rigidní pojetí katolické manželské morálky a obvyklé genderové stereotypy.