Problematika jazykového kontaktu nemůže být redukována pouze na řešení otázek spjatých s podílem německých výpůjček v češtině, neboť prostupuje různé oblasti. Úkolem tohoto příspěvku tedy není ani systematické rozpracování dané problematiky v celé její komplexnosti, nýbrž jde především o to, pokusit se postihnout n ěkteré vybrané lingvistické problémy v kontextu historického vývoje. Příspěvek se snaží ukázat na příkladu dvou kontaktových jazyků v areálu východního Rakouska koexistenci Čechů a Rakušanů v jednom státním útvaru.
Pozornost je věnována problematice výpůjček (zejména české provenience) v rakouské literatuře, a to především ve vídeňské lidové komedii či lokální frašce. Vídeňská němčina patří tradičně mezi nejprozkoumanější varianty rakouské němčiny.
Významným způsobem k prohloubení znalostí o vídeňské němčině, respektive o areálu jazykového kontaktu a možnostech jazykové interference ve Vídni přispěla "Vídeňská dialektologická škola", a to zejména Johann Willibald Nagl, Walter Steinhauser, Eberhard Kranzmayer, Maria Hornung, Peter Wiesinger aj. Nejrozsáhlejší bibliografii o česko-německých jazykových vztazích lze najít v publikaci Stefana Michaela Newerkly (2011).