Abstrakt
Kapitola v kolektivní monografii se věnuje témutu verbální a neverbální komunikace v kontextu liturgického slavení. Nejprve představuje koncept diferencované Boží přítomnosti ve světě, její dialogické struktury a řeči jako jejího principiálního média.
Komunikace Boží přítomnosti v liturgickém slavení je pak osvětlena prostřednictvím šesti základních liturgických jazykových sub-registrů, jak je navrhl G. Wainwright (adorace, proklamace, díkůvzdání, závazek, prosba/přímluva, očekávání), a základních rysů nonverbálních forem komunikace: liturgických znamení, postojů a gest.