Abstrakt
Příspěvek se zabývá prvními ženami, které byly zaměstnány Živnostenskou bankou do roku 1920, na základě analýzy tzv. knih zaměstnanců a osobních spisů. Teritoriálně je článek zaměřen na Moravu a Slezsko.
Zkoumané období je časem zrychleného rozvoje terciárního sektoru, kdy docházelo k mohutnění bankovních ústavů a zvětšování objemu bankovních operací. Práce v bankách se tak musela nutně více specializovat, a tedy organizačně inovovat.
To vše vedlo k masivnímu náboru zaměstnanců s rostoucím podílem žen. Brány Živnobanky jim otevřely technické inovace.
Přístup ke kvalifikované činnosti v bance byl však podmíněn získáním odborného obchodního vzdělání, jež se začalo plně konstituovat právě na sklonku 19. století. K výraznému zvýšení počtu žen pak došlo až v důsledku válečných událostí.
Jednalo se sice o pracovní síly přijaté provizorně na výpomoc, ale k jejich masovému propouštění po válce již nedošlo.