Kapitola zkoumá tři historicky ukotvené povídky afroamerického spisovatele Charlese Johnsona. Prvoplánově je lze vnímat jako angažovanou literaturu, jenž z různých úhlů nahlíží téma otrokářství v USA.
Bližší analýza však naznačuje, že tato prvoplánovost je jen zdánlivá. Johnson totiž v těchto povídkách používá sofistikované umělecké prostředky, díky kterým vybočuje z mantinelů angažované či dokumentarizující literatury.