Příspěvek je zaměřen na úlohu vlastních jmen jako zdroj extralingvistických poznatků a nástroj k získání jazykových znalostí a dovedností ve výuce cizího jazyka. Autorka vychází z výskytu proprií, z jejich třídění a funkcí a rovněž si všímá činitelů ovlivňujících jejich výběr při sestavování učebnic bulharštiny pro cizince.