Článek shrnuje eschatologii raného novověku s ohledem na funerální kulturu. Podává přehled o funerální kultuře a popisuje pohřební památky z hlediska formy i stylu jejich ikonografické a nápisové části.
Důraz je kladen na otázky jejich vývoje, jazyka a náboženství. Konkrétní příklady jsou uvedeny z oblasti Prahy 16. a 17. století.