Abstract
Stupňovatelnost je považována za základní vlastnost adjektiv v rámci různých lingvistických teorií, kognitivní lingvistiku nevyjímaje (viz napr. Croft & Cruse, 2004).
Stupňovatelnost - realizovaná jako stupňování pomocí komparativních a superlativních forem, nebo jako intenzifikace pomocí adverbií (např. velmi) - bývá využívána jako kritérium pro odlišení prototypických, tj. stupňovatelných adjektiv (např. hodný, zlý nebo ošklivý) a neprototypických (tj. nestupňovatelných) adjektiv (srov. Kennedy & McNally, 2005; Paradis & Willners, 2006).
Empirické výzkumy však ukazují, že i adjektiva charakterizovaná jako prototypická se nemusejí nutně často vyskytovat ve stupňovaných formách (viz Kováříková, 2010). Naopak s adjektivy označovanými za nestupňovatelná se lze ve stupňovaných formách setkat v reálném užívání.