Abstrakt
Monografie se zabývá vývojem syntaxe psané češtiny u žáků staršího školního věku na materiálu písemných slohových prací, konkrétně slohového útvaru vypravování. Na základě analýzy dvou souborů textů: (1) žáků 6.-9. ročníku základní školy v obci blízko Prahy, (2) žáků 6.-9. ročníku základní školy v Praze, doplněných korpusovým materiálem, byla charakterizována podoba současné syntaxe psané češtiny a její vývoj v závislosti na věku žáků.
Celkem tedy bylo analyzováno 302 slohových prací. Z důvodu komplexnějšího poznání reality byly analyzovány také kurikulární a edukativní materiály, výukové hospitace a řízené rozhovory s učiteli.
Díky porovnání vývoje jednotlivých složek psané syntaxe bylo možno nejen vyslovit materiálově podložené závěry o současném stavu a vývoji psané syntaxe u žáků staršího školního věku, ale zároveň identifikovat případné vývojové disparátnosti jednotlivých složek syntaxe a vyslovit metodická doporučení.