Abstrakt
Nová technologie autonomních vozidel (AV) nepochybně zachrání lidské životy, sníží dopady na životní prostředí a ušetří cestujícím čas. Programátoři řídícího softwaru chtějí učinit chování AV "morálním", a tak se obracejí na filosofy, aby zjistili, jaká pravidla rozhodování mají být u AV v případech nehod použita.
Analogické problémy zachraňování a zabíjení již byly řešeny v "trolleyologii", proto příspěvek využívá stávajících modelů morálního soudu na varianty kolizí AV. Cílem eseje je poukázat na sérii pro filosofickou diskuzi relevantních problémů, které vyvstanou při zavádění nové technologie AV.
Problémy, které vyřešíme hypoteticky a prakticky na AV, budeme následně schopni analogicky aplikovat do jiných instancí etiky robotiky s více stupni volnosti. Hlavním problémem není možnost suboptimálního řešení "morálního" softwaru aut z konsekvencialistické perspektivy, ale obava řidiče, že se změní z morálního aktéra na pouhý pasivní subjekt.
Esej nabízí návrhy, jak čelit obavám ze ztráty aktérství pomocí "car sharingu" a volby z více typů obecného chování AV.