Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jak spí lidé ve věku nad 50 let bez subjektivních potíží se spánkem při polysomnografii. Soubor a metodika: Soubor sestával ze 42 osob (35 mužů, průměrný věk 64,6 +- 7,5 let) bez anamnézy poruch spánku.
Byla provedena polysomnografické, laboratorní, neuropsychologické, zobrazovací a neurologické vyšetření a dotazníkové hodnocení spánku. Výsledky: Věk nepřímo koreloval se spánkovou efektivitou (r = -0,356; p = 0,021).
Při rozdělení souboru do tří věkových kategorií (50-59, 60-69, >= 70 let) s věkem klesaly celková doba spánku (355,6 +- 60 vs. 315,9 +- 88,6 vs. 290,2 +- 53,6 min; p = 0,014) a podíl REM (rapid eye movement) spánku (18,3 +- 7,4 vs. 14,1 +- 6,3 % vs. 12,9 +- 4,7 %; p = 0,020) a naopak stoupaly podíl bdělosti (18,7 +- 12,2 vs. 27,9 +- 17,1 vs. 31,3 +- 10 %; p = 0,019), počet probouzecích reakcí (16,9 +- 7,3 vs. 18,4 +- 11,9 vs. 24,5 +- 7,3; p = 0,050) a periodických pohybů končetinami (6,4 +- 12,2 vs. 11,6 +- 21,1 vs. 37,6 +- 30,5; p = 0,002) za hodinu spánku. Byla zjištěna vysoká (50%) prevalence středně těžké a těžké obstrukční spánkové apnoe.
Objektivně zjištěné zhoršení spánku se neprojevilo ve zhoršení subjektivního hodnocení. Závěr: U osob nad 50 let bez subjektivních obtíží se spánkem byly prokázány vysoká prevalence obstrukční spánkové apnoe a snížená kvantita a kvalita spánku.