Abstrakt
Lexikální vrstva představuje nejrychleji se měnící složku jazyka. Dynamika lexikálních změn odpovídá proměnám skutečnosti, společenským a politickým vlivům nejazykovým i jazykovým.
Výskyt nových lexikálních forem v závislosti na nových skutečnostech pozoruje i běžný uživatel jazyka. Méně zřetelné navenek jsou změny a posuny lexikálních významů.
Příspěvek se zaměřuje na proměny v pojmové složce lexikálního významu, a to především v denotativní vrstvě, zmíněny ovšem budou i související změny ve vrstvě kolokační. Jako příklad lexikální jednotky, u níž se během několika desetiletí radikálně a zároveň nepozorovaně změnilo její chápání a potažmo i užívání, uvedeme slovo rozšafný.
Toto slovo uvádějí všechny naše základní slovníky včetně SSČ, nenachází se tedy zcela na periferii slovní zásoby; přesto se jeho slovníky uváděný význam velmi liší od toho, jak jej chápou sami uživatelé. Příspěvek využívá údaje z Českého národního korpusu a porovnává je s výsledky výzkumného šetření mezi studenty VŠ.