Abstrakt
V rámci přednášky byly představeny osobnosti z aristokratických kruhů (Ignác Antonín Born, Kašpar Maria Šternberk, Josef Emanuel Canal, Jiří František August Buquoy, Jan Nepomuk Mittrowský, Hugo František Salm-Reifferscheidt či Marie Kristýna Dietrichstein), které v době od poloviny 18. do poloviny 19. století významně zasáhly nejen do rozvoje přírodních věd, ale také spoluutvářely institucionální vědecké zázemí. Rozmanitost přístupů a aktivit, ať už se jednalo o zakládání přírodovědných sbírek, či objevování specifických přírodovědných souvislostí, položila základy vědeckému bádání v českých zemích.
Tento historický časoprostor pozdního osvícenství - v daném období do velké míry ovlivněn hnutím svobodného zednářství - je úzce provázán jak s tendencí racionálního chápání skutečnosti, hledání svobody a nových přístupů v oblasti vzdělání, vědy a kultury, tak od počátku 19. století také s šířením naturfilosofických idejí, které v oblasti přírodních věd hlásají celostní pohled na přírodu. Po přednášce následovala diskuse.