Abstrakt
Pátý díl seriálu o dějinách biologických věd v uplynulých 100 letech se zaměřuje na problematiku výzkumu dědičnosti a ustavení oboru genetiky v meziválečném období. Připomíná hlubší tradici, spojenou se zakladatelskou prací Gregora Johanna Mendela, a hlavní osnovu tvoří recepce a rozvoj tzv. mendelismu. Článek představuje zejména dvě hlavní školy genetického výzkumu na Univerzitě Karlově v Praze: na přírodovědecké fakultě navazoval na Vejdovského cytologickou školu (B.
Němec, A. Brožek, K.
Hrubý ad.), na lékařské fakultě na rozsáhlou zakladatelskou práci V. Růžičky (J.
Kříženecký, B. Sekla ad.) Text dále vyzdvihuje rezistenci československé vědecké obce od 30. let vůči ideologick ému zneužití genetiky nacistickým režimem a poválečné završení institucionalizace nového biologického oboru.