Abstrakt
Studie v prvních dvou oddílech pojednává o důvodech Kantova odmítání intuice jako lidské poznávací schopnosti a o syntetické funkci, která přináleží v poznání obrazotvornosti. Ve třetím oddílu je popsána intuitivní konstrukce z pojmů v matematice a odlišnost užívání rozumu ve filosofii, jež musí být diskursivní. Čtvrtý oddíl přechází k antropologickému ohledu a sleduje příčiny, jež vedou k jistému "zvrhnutí se" obrazotvornosti ve fantazii a v ní propukající nemoci mysli, které si schopnost intuice mylně nárokují.
V pátém oddílu se prostřednictvím českého filosofa Vladimíra Hoppeho naznačují hranice Kantova pojetí intuice a poslední oddíl se tuto hranici pokouší nalézt v konceptu metafory jako symbolické hypotypóze.