Abstrakt
Tato kapitola analyzuje spis J. E.
Purkyně "Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce" v širších kontextech jeho díla, romantické vědy a české vědy 19. století. Tematizuje jednu pozoruhodnou paralelu u dvou odlišně zaměřených velikánů té doby, fysiologa J.
E. Purkyně a historika Františka Palackého.
V komplexním a universálně působícím díle obou figuruje jako esence filosofických postojů rozsahem obdobné torzo: vedle Purkyněho "Útržků" Palackého "Krásověda". Obě dílka měla podobný osud, že po mnohá desetiletí byla prakticky zapomenuta a vytěsněna z povědomí, a přitom z našeho dnešního hlediska mohou shodně tvořit nejvýstižnější vstup do hodnotového světa jejich autorů a krystalickou ukázku jejich romantické vědy.
Paralely, které se týkají společných východisek v kontextu vznikající německé klasické filosofie, jejich života a díla i recepce v české společnosti, jsou často nečekané a otvírají nový pohled na celou dobu obrození a její vědu.