Oceány představují více než 90 % biosféry; život v nich bují v nepočítaném množství forem, které spolu vzájemně interagují.Tato rozmanitost, která je zásadní pro integritu mořských ekosystémů, je však ohrožena nezodpovědným chováním člověka způsobujícím znečištění moří, ničení stanovišť a nadměrné využívání živých mořských zdrojů. Vzhledem k rozporu mezi přirozenými charakteristikami oceánů (zejména relativní homogenitou mořského prostředí) a jejich právním režimem upraveným v Úmluvě OSN o mořském právu je pro ochranu mořské biodiverzity nezbytná akce na mezinárodní úrovni.
Taková akce je však komplikována roztříštěným charakterem mezinárodního práva v této oblasti, které mořské organismy pojímá buď jako přírodní zdroje, nebo jako ohrožené součásti přírody, a činnosti, které se jich týkají, podřizuje různým pravidlům a různým institucím. Překonat tuto roztříštěnost je možné za pomoci obecných principů práva životního prostředí, které umožňují vytvořit harmonizující rámec, v němž budou respektovány role jednotlivých aktérů a jimi přijímaná opatření pro ochranu mořské biodiverzity se budou vzájemně posilovat.