Podstatná část kardiomyopatií (CMP) je s ohledem na jejich nespecifický mikroskopický nález diagnostikována na klinické úrovni a ve specifických případech doplněná o genetické vyšetření. Patolog se s nimi setká spíše v podobě explantovaných srdcí nebo v pitevní problematice.
K odběru endomyokardiální biopsie se přistupuje zejména za účelem vyloučení infiltrativního onemocnění a důležitou roli hraje hlavně v pediatrické problematice. U dětí je vyšší zastoupení metabolických CMP, které mnohdy vykazují sugestivní mikroskopický obraz a histopatologické vyšetření je zde důležitou součástí diagnostického procesu.
Biopsie má význam zejména v případě restrikční CMP, která je často způsobená depozicí amyloidu. V případě hypertrofické CMP se k bioptickému odběru přistupuje téměř výlučně v pediatrické populaci, jelikož podstatná část střádavých a mitochondriálních onemocnění se manifestuje právě hypertrofickým fenotypem.
Diagnóza dilatační CMP stojí spíše na klinické bázi a úkolem patologa je zde vyloučit myokarditidu.