Z imunologického hlediska lze apoptózu maligních buněk rozlišit na imunogenní a neimunogenní v závislosti na typu podnětu, který buněčnou smrt zahájí. Imunogenní buněčná smrt (ICD) je charakterizována uvolněním molekul, asociovaných s buněčným stresem a poškozením, tzv.
DAMP (z angl. damage-associated molecular patterns). Kalretikulin (CRT), vystavený na povrchu maligních buněk, představuje klíčovou molekulu probíhající ICD, jak bylo dokázáno v řadě in vitro a in vivo studií.
Translokace CRT z endoplazmatického retikula (ER) na buněčný povrch je výsledkem aktivace signalizační dráhy stresu ER. Současné poznatky ukazují, že přítomnost CRT v nádorovém mikroprostředí či na povrchu cirkulujících maligních buněk koreluje s prognózou onkologických pacientů.
Tyto poznatky naznačují, že nádorové buňky určitého procenta pacientů prochází silným vnitrobuněčným stresem, spojeným s aktivací signalizačních drah stresu ER a expresí CRT. Cílem tohoto souhrnného článku je popsat prognostickou roli CRT a jeho vliv na aktivaci specifické imunitní odpovědi u jednotlivých nádorových malignit.