Abstrakt
S tím, jak se v hospodářsky vyspělých zemích prodlužuje střední délka života, narůstá také potřeba lékařské péče o seniory, tj. osoby ve věku 65 let a více. V chirurgických oborech to znamená jak zvyšování počtu výkonů u osob ve vyšších věkových skupinách, tak i rozšiřování spektra operačních výkonů, které senioři podstupují.
Stává se tak zcela běžným, že i velmi staří pacienti podstupují velké chirurgické výkony, které by pro ně dříve byly nedostupné. Naprosto zásadním se z tohoto pohledu stává velmi pečlivé zhodnocení perioperačního rizika lékařským týmem a následná komunikace s pacientem a jeho blízkými vedoucí k rozhodnutí o rozsahu chirurgické péče o pacienta, případě přechodu na péči paliativní.
Je proto nezbytně nutné, aby lékaři porozuměli fyziologii stárnutí a z ní vyplývajícím rizikům, protože tradiční nástroje hodnocení perioperačního rizika jsou u této skupiny pacientů nedostatečné.