Abstrakt
Vyšší incidence poranění u zraněných nad 65 let je spojena i s narůstající morbiditou a mortalitou, především u polytraumat. Významnou roli v rozvoji poúrazové odpovědi má výskyt přidružených onemocnění, které jsou rizikovými faktory pro vznik poúrazových komplikací a také mortality zraněných.
Narůstající počet polytraumat u zraněných starších 65 let přijatých do Traumatologického centra FNKV byl u této skupiny zraněných důvodem k vyhodnocení některých epidemiologických dat a jejich porovnání s daty ke zraněným mladšími 65 let. V rámci retrospektivní studie bylo vyhodnoceno celkem 239 zraněných s polytraumatem, přijatých na urgentní příjem KAR a TC FNKV.
Z celkového počtu bylo 47 zran ěných starších 65 let, 29 z nich bylo (61 %) mužů. Průměrný věk ve skupině zraněných starších 65 let byl 75 let.
Do traumatologického centra bylo primárně přijato 42 (85 %) zraněných starších 65 let. Mezi příčinami úrazu byly nejčastěji dopravní úrazy a pády.
Nejčastějším poraněním u starších nemocných bylo trauma hlavy 36 (76 %) a hrudníku 38 (80 %). Zlomeniny skeletu končetin postihly 21 (44 %) zraněných.
Z porovnání skóre APACHE II u obou skupin zraněných (19 vs. 27,2) lze stanovit vyšší výskyt přidružených onemocnění u pacientů starších 65 let. Průměrné skóre ISS hodnotící závažnost poranění byl bez statisticky významného rozdílu (22 vs. 21).
Zemřelo 42 (22 %) zraněných ve skupině do 65 let a 22 (47 %) pacientů starších 65 let. Zranění nad 65 let jsou vystaveni vyšší mortalitě ve srovnání se zraněnými do 65 let.
Na výsledku léčby se vedle věku podílí i přidružená onemocnění. Mechanismus poranění a z toho rezultující typ poranění u starší populace vyžaduje nové strategie v poúrazové péči.
K tomu směřuje i zajištění primárního přijetí staršího zraněného s polytraumatem do traumatologického centra.