Abstrakt
Terapie artrózy je složitá a hlavně dlouhodobá. Po režimových opatřeních, která pacienty nutí změnit jejich životní styl, následuje z hlediska pacientů populární rehabilitace a fyzikální léčba, nicméně jejich efekt je odstupňovaný směrem dolů s nárůstem artrotických změn.
Velmi oblíbená jsou naopak analgetika-antiflogistika, jejichž účinnost je však u artrózy jen o málo vyšší než placebo. Rizika nežádoucích účinků, zvláště při dlouhodobém užívaní, jsou značná.
Efekt kortikoidů, ať již perorálních, či intraartikulárních, je sice rychlý, ale také bohužel krátkodobý. Jejich aplikace, zvláště intraartikulární, je pak zatížena mnoha riziky.
K výběru tedy terapeutům příliš mnoho nezbývá.