Neoadjuvantní léčba časného a lokálně pokročilého karcinomu prsu je nedílnou součástí moderní protinádorové léčby. Její přínos je z hlediska délky přežití bez onemocnění a celkového přežití srovnatelný s adjuvantní léčbou.
Cílem neoadjuvantní léčby je dosažení operability pokročilého onemocnění, downstaging, zjištění biologických vlastností nádoru včetně prognostických informací, snížení radikality operačního výkonu a získání času ke stanovení genetických testů (BRCA 1,2). V posledních letech ji lze s výhodou podat i u rizikových pacientek s časnějším stadiem onemocnění ve snaze dosáhnout patologické kompletní remise, která je zvláště u triple negativního a HER2 pozitivního nádoru významným prognostickým faktorem rizika rekurence choroby.
Standardem je podání chemoterapeutických režimů na bázi antracyklinů, taxanů, u HER2 pozitivních karcinomů cílená léčba, včetně hormonální terapie.