Abstrakt
Mezinárodní a unijní právo předpokládají existenci jakéhosi orgánu, který na národní úrovni realizuje sociální dialog. Národní právo v ČR, Maďarsku a Polsku upravují existenci takového tripartitního orgánu.
Ve dvou zmíněných sousedních zemích však došlo k evoluci, ne-li přímo k revoluci tripartitního dialogu. Cílem toho článku je posoudit, zda je lepší (česká) stagnace či maďarská a polská evoluce? Dle názoru autora je tím kritériem zabránění revoluci.
Základním cílem tripartitních struktur je mírnit růst nespokojenosti nižší a částečně též střední třídy společnosti, které, pokud na ně brán zřetel (ať už domněle či skutečně), se kumulují a časem hrozí propuknout v obtížně kontrolovatelné nepokoje. Tento článek podává vstupní srovnání formalizovaných struktur v sousedním Maďarsku a Polsku s cílem zjistit, zda tamější reformy přispěly k lepšímu fungování sociálního dialogu na národní úrovni.